Kategorie

 


Historie

 


Fotogalerie

 


Osobnosti

 

 

Život v Opavě

 


Okolí

 

 

Odkazy

Ulice a náměstí

 

Bílovecká ulice je významnou komunikací, která spojovala město s tehdejšími samostatnými Kylešovicemi. Začíná v zatáčce na konci Jánské ulice, pokračuje pod nadjezdem vlakové trati Opava – Krnov, dále protíná novější sídlištní výstavbu se starou zástavbou a za křižovatkou s ulicí Hlavní pokračuje dále směrem k mostu přes řeku Moravici.

 

   Bílovecká ulice prakticky od počátku až ke trati Opava - Krnov vede bývalým obrovským prostorem cihelen dvou opavských stavitelů – J. Lundwalla a J. Hruschky. Hruschkova cihelna byla zřízena roku 1850 v prostorách pravé strany Bílovecké ulice směrem ke trati Opava – Hradec nad Moravicí u úpatí Kylešovského kopce v místech dnešních garáží, tenisových dvorců, zahrádkářské kolonie a Tyršova stadionu. Lundwallova cihelna vznikla  až o mnoho let později, v roce 1892 v místech areálu bývalého Stavebního podniku. V roce 1913 došlo ke sloučení cihelen, kdy Lundwall koupil Hruschkovu cihelnu a jako vlastník a majitel pískovny, štěrkovny, pily a strojní cihelny mohl dále podnikat ve velkém.

 

   Teprve po roce 1918 zde nastal značný stavební ruch, zcela měnící dosud poklidnou atmosféru, která zde panovala. Veký rozruch způsobil nález fragmentární dvojkónické nádobky v Lundwallově cihelně. 8,2 cm vysoká nádobka byla dokladem vyspělé vypíchané keramiky.

 

   Později  letech 1941 a 1947 byly nedaleko na úpatí Kylešovského kopce nalezeny meteoritické úlomky a předměty z doby mezolitu a neolitu. Záslužná činnost patří Českému družstvu pro stavby rodinných domků v Opavě, založenému v roce 1919, které po obtížném jednání smlouvou ze dne 4. 1. 1922 koupilo na Kylešovském  kopci od knížete Lichtenštejna část jeho pozemků o rozloze téměř 30 hektarů.

 

   Téhož roku se začala rychle realizovat stavba rodinných domů v tomto prostoru a v roce 1923 opavský Sokol zakoupil už neužívané místo části Lundwallovy pískovny a cihelny, aby zde vybudoval na ploše více než 40 tisících čtverečních metrů Sokolský (později Tyršův) stadion. Ten byl 13.6.1926 na sokolském župním sletu slavnostně předán opavským sportovcům do užívání.

 

   Zásluhou zmíněného družstva, města Opavy a obce Kylešovic byla také realizována dlouho očekávána výstavba silnice vedoucí od nádraží Opava – východ do Kylešovic. Nejprve byl vybudovaný chodník od plynárny u východního nádraží k cestě od cihelen až k viaduktu, kde začínal katastr obce Kylešovice.

 

   Silnice byla dokončena v roce 1925 a navazovala na primitivní úvozovou komunikaci, pokračování které bylo od nadjezdu železniční tratě až po most na Prachovníku nejprve ve správě raduňské vrchnosti a později opavské zámecké správy. Vlastní okresní silnice Kylešovice – Raduň vznikla ve 30. letech 19. století. Od roku 1867 náležela cesta okresnímu silničnímu výboru. Kanalizace na území Kylešovic pro zmíněný úsek Bílovecké ulice byla provedena v letech 1919 – 1926.

 

   Za viaduktem směrem do jádra Kylešovic se po pravé straně rozkládá sídliště, které spadá do první etapy naplánovaného kylešovického sídlištního celku. Plocha tohoto sídliště je ohraničená tratí Opava – Krnov, Gudrichovou a Bíloveckou ulicí až po křižovatku s ulicí Na pomezí. Projekt tohoto sídliště byl vytvořen V. Tomáškem a s jeho výstavbou bylo započato v roce 1978.

 

   V těsné blízkosti Bílovecké ulice na ulici U hřiště se nachází areál TJ Sokol Kylešovice se sokolovnou otevřenou v roce 1922 u uvedenou do dnešní podoby v roce 1933.

 

   Bílovecká ulice nesla dříve také jméno dr. Beneše, od roku 1922 také Husova. Lidově byla kdysi nazývána také Svinskou, protože vedla přes úhor a pastvu vepřů.

 

   Při vyústění ulic Gudrichova a Na pomezí najdeme památník věnovaný významnému činiteli slezského hasičstva Rudolfu Gudrichovi.

 

   Souvislá řada rodinných domků a stavení, oboustranně lemujících ulici, nás přivede až k mostu přes Moravici, postavenému v letech 1918 – 1921 opavskou firmou Ast a spol. Most je dlouhý 61 metrů a široký 6 metrů. Před mostem po pravé straně se po levém břehu Moravice rozkládá areál zdraví zřízený začátkem 60. let minulého století.

 

   Ulice Bílovecká končí objektem tzv. Prachovníku. Tento bývalý mlýn je doložen archivně už v 16. století, kdy původní brusírna byla přestavěna na mlýn s trojím složením. V mlýně se také vyráběl střelný prach (odtud název objektu), který za třicetileté války mlynář prodával také dánskému vojsku, za což byl později vyslýchán. Mlýn měnil často majitele, rozrostl se o pilu a další pozemky a patřil v širokém okolí k dobře prosperujícím mlýnům. Pila byla zrušena v roce 1890, později skončil také mlýn a celý objekt byl přeměněn na papírny.

© 2009 - 2011    •    kontakt