Německy hovořící obyvatelstvo se dostalo na území dnešní Opavy v rámci tzv. „německé východní kolonizace“. Jednalo se o nejvýznamnější proces, který v migračních pohybech ovlivnil budoucí Evropu.

   Tento proces probíhal díky relativnímu přelidnění oblastí s německy hovořícím obyvatelstvem, podpořen skutečností, že ve střední a východní Evropě existovala politická poptávka po nových osadnících, kteří by byli ochotní zúrodnit hospodářsky nevyužité oblasti.

   Podpořen byl místními ambiciózními panovníky, kteří  chtěli dosáhnout svých dalekosáhlých politických cílů a pro jejich uskutečnění  potřebovali rozšířit svou hospodářskou základnu. (Například upevnění panovnické moci vůči silné šlechtě) K tomu měli posloužit pozvaní kolonizátoři.

   Mezi hlavní iniciátory tohoto trendu patřil Boleslav I. Bradatý, český kníže z rodu Přemyslovců, který si plně uvědomoval nutnost pevné ekonomické základny panovnické moci.

   Během jeho vlády docházelo nejen k zasidlování opuštěného knížecího majetku, ale rozsáhlá území byla převáděna do rukou šlechty a církevních institucí pod podmínkou jejich zasídlení.

   Horní Slezsko začalo být podle německého práva osídlováno v 2. polovině 13. století a to hlavně v oblasti Opole, Bytomi, Kozlí a Ratiboře.

   V průběhu dalších dlouhých staletí tak pobývali na území Opavy (a nejen tam) obyvatelé germánského a slovanského původu. Jejich vzájemné soužití bylo ovlivňováno nejen politickým, ale také náboženským a společenským děním.

   Zásadní zvrat pro vzájemná soužití německého a českého obyvatelstva Opavy v novodobé historii znamenala doba nástupu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) jejiž činnost vyústila v 2. světovou válku.

   Mnoho německého obyvatelstva bydlícího v té době v Opavě se přihlásilo k jejim ideím a tím si podepsalo i svůj ortel.

   Po ukončení 2. světové války byla většina příslušníků německy hovořícího opavského obyvatelstva (bez ohledu na politické smýšlení či prokázáné účasti na válečném bezpráví) vykázana z místa svého bydliště.

   Spousta pamětníků a jejich potomků považují dodnes vyhnání ze svých domovů jako obrovské příkoří a nespravedlnost.

   V bavorském, městě Bamberk vzniklo v roce 1955 sdružení opavských vystěhovalců „Heimatkreis-gemeinschaft Troppau“. Toto občanské sdružení usiluje o soudržnost bývalých německy hovořících obyvatel města Opavy a jejího okolí a dokumentuje bývalý i současný kulturní rozvoj opavského regionu.